Den čtrnáctý - 13.7.2006

Nestalo se nic zvláštního. Vstávání bylo velmi tvrdé, neustále se připomínající budík jsme ignorovaly a na snídani jsme se doploužily na poslední chvíli, abychom jen tak stihly začátek práce v 8:00. Rána vůbec začínají být krušná. Původně jsme budík měly nastavený na 6:50, pak jsme slevily na 6:55, 7:00, teď se vyhrabeme sotva v 7:20.
Dostaly jsme sprďana za uniformy od manažerky, ze si je vyzvedáváme až ráno před začátkem práce a nechodíme v nich na rozdělování pokojů. Tak z toho si nic neděláme, protože den předtím, když máme volno, bychom si je musely vyzvedávat do 16:00 a to tedy rozhodně nejsme v hotelu.
Večer jsme poseděly s vínkem na balkóně, Kamča ho našla v jednom „departure“. Ale bylo pěkně hnusný. Pak přišel Viktor a dal nám napít z nějaké svojí flašky, to už bylo lepší. Ještě jsme koukly na kompíku na jeden díl „Akt X“, který byl opravdu strašidelný. Pojednával o jakési vraždící panence, něco jako „Chucky“, no bály jsme se jako prase a musely jsme si před spaním na uklidněnou zazpívat. Já samozřejmě usínala poslední, protože jsem holkám zpívala ukolébavku „Už se končí den“ a uspalo je to jako miminko. Tak dobrou noc. Ještě dodávám, že od této chvíle je naší oblíbenou hláškou panenčin výrok z tohoto dílu: „Bude legrace, budeme si hrát……s kladivem (po naší úpravě se squeezerem). Nezasvěcení nepochopí. Squeezer je naše každodenní pomůcka, obrovská stěrka na podlahu.

O+V.