Friday, July 21, 2006

Den šestý – 5.7.2006

Dnes byl náš třetí pracovní den. Ráno jsme vstávaly těžce, neboť středa bývá krizová . Práce probíhala stejně. Ještě zítra pracujeme pod dohledem a od soboty už samostatně. V pátek, tedy pozítří chceme podniknout nějaký výlet, zřejmě do hlavního města Valetty.

Bohužel se nám nepodařilo připojit na internet, zítra to budeme muset pořešit.

Počasí je dnes větrné, ale stále horké. Na moři byly vlny, tak jsme se po šichtě trochu zhouply.Nafoukly jsme si Veruščino lehátko, které uchází, čili se dá klasifikovat jako „czech šmejd“. Chudák Veruška za něj zaplatila třikrát tolik, co by stálo tady. Zde ho lze koupit za jednu libru. Navíc jsme dnes doplavaly nejdál od břehu a tím jsme asi porazily leckterého maltského borce, protože se k našemu údivu v moři příliš nekoupou,někteří z něj mají dokonce strach. Při mírných vlnkách na nás pokřikují, že je to dnes very dangerous J. Jejich plavecké styly nám připomínají poslední cukání tonoucího.A prý tu jsou medúzy, tak doufám, že nějakou nepotkáme.Ochutnaly jsme místní, dosti drahý meloun, ale je výborný. Byly jsme ovšem líné jít pro lžičky do kuchyně, tak jsem ho nakrájela malinkým nožíčkem od maminky (velikost cca 5cm), což bylo dost velké umění.

Já jsem se dnes učila s mojí „trenérkou“ Desirée maltsky. Už umím některá základní slovíčka, ale tento jazyk je velmi zvláštní a na výslovnost pro Čecha poměrně složitý, což platí i obráceně. V podstatě jde o směsici arabštiny a italštiny. Ale poslouchat maltsky se bavící je pravdu hustý. Neustále na sebe křičí a živě gestikulují.

Je s podivem, že vztahy mezi jednotlivými pokojskými nejsou moc friendly. Pomlouvají se navzájem a musíme dávat pozor, co řekneme, aby se to neobrátilo proti nám, viz. dnešní konflikt mezi našimi trenérkami, kdy V. litovala, že nedržela jazyk za zuby. Řekla Doris, své trenérce, že O. a Desirée skončily v pondělí s úklidem pokojů již ve 13:00 a obdivovala jejich rychlost, protože sama se plahočila celou pracovní dobu tzn. do 16:30 z pokoje do pokoje a ke konci jí Doris ještě popoháněla. Jenže O. a D. pak dělaly ještě něco jiného, ale Doris šla za D. a ptala se, jak je to možné, takže z toho byl trochu problém. Jenže tohle je hlavně úplně normální věc, protože když má pokojská hodně úklidů, tak musí jet a někdy to prostě stihne dříve, když v pokojích není takový bordel.

Vyjednaly jsme si konec směny o půl hodiny dřive, s tím, že si vlastní pokoj máme uklízet samy. Na to se ostatní tváří nevraživě a probodávají nás svými pohledy, když opouštíme pracoviště dříve než ony.

Na druhou stranu chceme zmínit, že platy pokojských jsou tak mizerné, že bychom si za celý den práce nevydělaly ani na zaplacení jedné noci v hotelu Možná kdyby nám štědří Angličané daly nějaké tučné spropitné.

Dnes Veruška také zjistila, že máme přístup do venkovního bazénu zakázán, protože by si hosti nepřáli, jak řekl Kryšpín (personální manažer), aby se ten, kdo jim uklízí, s nimi koupal v bazénu. Pohnulo jí to pěkně žlučí a ještě dlouho po tom prskala. Nepovažujeme se totiž za něco méněcenného a máme svoji hrdost J.

Tak se s vámi loučíme a zase zítra ahoj.

No comments: