Den dvacátý první - 20.7.2006
Čusík busík lidi, další horký den je pomalu za námi. Dnes jsme se vykopali z postelí až po deváté, v klidu spapali snídani a opět nás čekal výlet. Tentokrát jsme měli společnost, přidali se k nám 2 velmi roztomilé Rakušanky z Bregenzu Yasmine a Verena.
Autobus nás odvezl do města Mosty, přes kterou jsme již několikrát projížděli, ale ještě jsme se zde nezastavili. V plánu byla prohlídka místního kostela, který má čtvrtou největší kupoli na světě o průměru 52 metrů. Vypadá opravdu impozantně. Hned u vchodu jsme v zahalili všechny svá ramena a nožky. Tentokrát to máme zdokumentováno. Na fotce nás možná nepoznáte, ale zato vás pobaví pohled na růžolící se tetičku z venkova v květované sukni (já) a vedle ní na ubohou pohublou Indku ( Kami). Rakušanky vypadají na rozdíl od nás úplně normálně, no jo, tak stát bývalého východní bloku se zase předvádí. Kostel v Mostě je ale i uvnitř velmi hezky vyzdobený. Byl vystaven v letech 1833 až 1860 a zdejší největší pozoruhodností je vystavená kopie německé bomby, která za 2. sv. války propadla stropem kopule a světe div se nevybuchla. V průvodci se píše, že tato událost pojí Maltu s Českou republikou, protože bomba byla vyrobena ve Škodovce a Česi do ní schválně neumístili rozbušku, pěkná sabotáž! Ovšem místní v tom samozřejmě vidí ohromný zázrak.
Zjistili jsme, že v Mostě není prý nic jiného k vidění. Protože už nám bylo pěkné vedro, přesunuli jsme svá těla na pláž. Rozhodli jsme se zajet na západní pobřeží ostrova, do zálivu Ghajn Tuffieha Bay, kde se nachází 200 m dlouhá písečná pláž obklíčena ze všech stran vyprahlou krajinou a skalami. Koupání bylo nádherné, potápěli jsme se pro mušle, házeli s míčem a užívali si sluníčka. Yasmine a Verena nás opustili dříve a jeli do hotelu. My jsme se ještě chvíli louhovali ve slané lázni a před odjezdem vyšplhali na jeden kopec nad pláží, z něhož se nám otevřel výhled na další malebný záliv a azurově modrou hladinu moře. Prostě krása, slovy to lze těžko popsat, ale těšte se na fotečky!
Následovala chutná večeře v hotelu, tentokrát bylo i ovoce, naše včerejší prosby u ředitele hotelu byly vyslyšeny. Teď odpočíváme po příjemné sprše na pokoji, posloucháme hudbu a mažeme naše sluncem zmučená těla. Zatím páčko.
O+V.
No comments:
Post a Comment