Den šestnáctý - 15.7.2006

Ahoj doma a všem našim ostatním čtenářům, kteří jak doufáme jsou momentálně roztroušeni minimálně na dvou kontinentech. Dnes jsme se vyspaly opravdu do růžova. Po nočním dobrodružství a tanečních kreacích jsme se vyhouply z našich pelíšků něco málo před desátou hodinou. Jen tak tak jsme stíhaly snídani, která je podávána do deseti hodin. Nacpaly pupíky a to vydatně (i když švédský stůl byl již poněkud vykraden, takže jsme různě experimentovaly a mixovaly vše možné), protože nás čekal dlouhý den bez jídla. Vyrazily jsme na pláž chytat bronz, protože se opravdu bojíme vidiny, že se vrátíme do ČR a najdeme naše protějšky a další příbuzenstvo více opálené, než jsme my samy. To se pak špatně vysvětluje po 7 týdnech strávených na slunečném ostrově. Cesta probíhala jako obvykle, ale s tím rozdílem, že na časté pohupování a kotáry jsme již značně zvyklé. Při naší expedici za poznáním nové pláže jsme se ale trochu zapomněly a vystoupily jinde, nežli bylo v plánu. Dojely jsme až na konečnou autobusu, naštěstí s námi autobusák nevjel na trajekt mířící na přilehlé ostrovy a to na Gozo či Comino. Ale i tak jsme našli docela hezkou plážičku, sice koupání zde bylo s trochou příměsí ropného olejíčku z kolem projíždějících trajektů, ale my nejsme náročné J

Proč jsme vlastně nevystoupily tam, kde bylo původně v plánu? Náš chytrý průvodce (útlá, ale v celku plnohodnotná knížečka) značí některé názvy jednotlivých často navštěvovaných míst dvěma názvy. Jedním kontinentálnějším, jehož výslovnost je pro nás Evropany značně jednodušší a druhým poloarabským názvem, který umí správně vyslovit pouze Malťané a i ti mají mnohdy problém se sjednotit. Takže jsme měly v plánu vyrazit do Il- Ghadira místo do Melliehy, kterou jsme ji navštívily. Avšak jsme kvůli průvodci netušily, že je to to samé. Na mapce jsou jednotlivé názvy poněkud dále od sebe. Tak jsme poučené a příště to nespleteme.

Z námi objevené pláže na konečné autobusu ( už nás přestalo bavit pozorovat různorodé odpadky a moře bez života) jsme se přemístily do Melliehy (Il-Gahadiry). Trochu jsme si zablbly, zapotápěly a přismahly svá těla a odpočaté se vrátily zpět do hotelu. Tam na nás na večeři nic nezbylo (naši kolegové byly zřejmě tohoto dne značně vyhladovělí J) tak jsme vyrazily do pár kilometrů vzdáleného turistického střediska na pizzu. Moc dobrý! A sladký spánek i vám.

Zítra zase do práce.

Carpe diem.

V + O