Den sedmý – 6.7. 2006

Ahoj všichni, tak se Vám jdeme zase svěřit, co vše jsme za dnešní den zažily, jen doufáme, že vás to moc nenudí. Snažíme se deník psát trochu vtipně, ale po osmi hodinách tvrdé dřiny je to mnohdy velmi namáhavé. Dnes ráno snídaně, velmi vydatná, i když jak jsme na začátku psaly, že nám bude trvat celých sedm týdnů, něž ochutnáme všechny dobroty nám nabízené, tak jsme se trochu mýlily. Dnešní ráno jsme měly pocit, že už není nic, co bychom neochutnaly, ale Olinka přeci jenom objevila velmi dobrý cornflakes, byla to bašta a doplnění nám již ubývající energie. Naštěstí máme zítra dlouho očekávaný day off! Vymýšlíme program. Navštívíme Valettu, hlavní město Malty a projedeme autobusem, který nás vyklopí na všemi doporučovanou pláž. Ale to vše se dozvíte až zítra.

Po 8 hodinách hokny (kdy jediným úlovkem bylo nahnilé ovoce, které je samozřejmě pro nás ještě jedlé a 10 centů se nic neobvyklého nestalo, takže by podrobný výčet našich činností mohl čtenáře značně znudit) jsme jako obvykle zamířily na pláž. Avšak moře se poněkud změnilo. Tentokrát jsme se nekochaly krásnou průzračné modravé vody, ale čímsi zakaleným plným řas, odpadků a medúz. Což nás samozřejmě neodradilo, takže jsme se střemhlav vrhly do vln, ale pouze do prvního žahance J To jsme se hned zpět rychlostí blesku vynořovaly do bezpečí. Na pláži byla jedna malá holčička, která byla přímo nadšená přítomností medúz a chytala je pomocí podběráku do již připraveného kbelíku. Vesele s námi konverzovala, byla to Angličanka, a její znalost těchto tvorů byla neuvěřitelná. Na jednom takovém mrtvém želatinovém nic nám vysvětlovala jeho fyziologickou strukturu. Čím že to teda ta jellyfish žahá, kolik má nohou, dokonce jsme v ní měly takovou důvěru, že jsme si tu mrtvou potvoru i ošahaly J

Přednáška nás natolik vyčerpala, že jsme usnuly přímo na pláži a po krátkém schrupnutí jsme s radostí zjistily, že moře má zase zpět svoji obvyklou barvu, takže následovala potápěčská a akvabelová hodinka. A tím tak nějak zakončujeme dnešní den, ještě se stavíme na internetu, napsat rodičům, aby po naší denní výluce neměli panický strach že se nám něco stalo J

Btw, napište nám reference na náš deník, co změnit, jestli není dlouhý atd. Veškeré připomínky jsou vítány. Mějte se a pošlete alespoň krátké echo v ČR.

V+O